Medy

Náš med je vysoce kvalitní med s certifikátem “Český med“, vytáčený v nerezových medometech, skladovaný v nádobách z nerezu, potravinářských plastových kýblech na med ( 50l)  nebo ve skle. Zaručujeme vysokou kvalitu našeho medu, obsah vody do 17% a díky šetrnému zacházení při zpracování i neporušené bioaktivní látky jako jsou enzymy, vitamíny a minerály. Dodržujeme včelařské desatero. Protože dobrý včelař se poctivě stará o svá včelstva, obměňuje dílo a hlídá zdravotní kondici svých včel. S medem nakládá šetrně v průběhu celého procesu jeho vzniku a zpracování  a dodržujte zásady hygieny.

Proč konzumovat med?

Obohatí nejen Váš jídelníček, ale i domácí lékárnu. Prastaré památky vydávají mnohá svědectví o tom, že včelí produkty byly používány k léčebným účelům už v nejdávnějších dobách a téměř všemi národy. Ve starodávném Egyptě zaujímal med čestné místo mezi potravinami i léčebnými prostředky. Ve staré lékařské knize ze 17. století čteme, že „med je šťáva z nebeské rosy, kterou sbírají včely za krásného počasí z libovolných voňavých květů, od nich má velkou sílu a je užitečný při mnohých onemocněních“. Mnohé poznatky našich předků , které odpozorovali v přírodě, stejně jako léčivé recepty, které získali empiricky na základě zkušeností několika generací, moderní farmaceutická a lékařská věda plně potvrdila.

Med

Je to čistě přírodní produkt, snadno stravitelný, je zdrojem bílkovin, vitamínů, minerálů a enzymů, které napomáhají přirozené obranyschopnosti organismu a mají blahodárné účinky na celý organismus.

Uskladnění medu

Med si zachovává svoje biotické vlastnosti během dlouhého období pod podmínkou, že je uskladněný na suchém a čistém místě zbaveném cizích vůní a pachů, v uzavřené nádobě, teplotě od 8-10°C a současně 65-75% vlhkosti. Základním faktorem zachovávajícím léčivé vlastnosti medu je teplota do 50°C. Po překročení této hranice teplotní faktor ničí enzymatické složky, které rozhodují o biotickém léčivém působení medu. Vysoký obsah cukru v medu má samokonzervační učinky. Med přijímá snadno vzdušnou vlhkost a cizí pachy.   

Rozehřátí medu

Pokud med zkrystalizuje, lze ho opět ztekutit. Nejlépe postupným zahříváním ve vodní lázni. Voda by neměla přesáhnout 45°C. To samé když dáváme med do čaje, počkejme až jeho teplota klesne pod 50°C. Vysokou teplotou by se zničily jeho účinné látky. 

Krystalizace medu

je přirozený proces. Záleží na cukerných složkách, které určitý med obsahuje a které spolu vytváří krystaly. Druhy květin produkují nektary různého poměru glukózy a fruktózy. Například takový med řepkový, obsahuje více hroznového cukru (glukózy) a tím je jeho krystalizace rychlejší. Naproti tomu u medů z akátu či u medů medovicových převažuje složka cukrů ovocných (fruktózy), a díky tomu nezkrystalizují ani za několik let. Krystalizace medu je jeho přirozená vlastnost a nezhoršuje jeho kvalitu, naopak je důkazem že nebyl tepelně zpracovaný, filtrovaný nebo jinak upravený.

Druhy medů

Na základě faktického původu sladké šťávy, kterou včely přetvářejí na med a také na základě vyhlášky č. 76/2003 Sb. oddíl 2, §8., lze med dělit dle původu pouze na KVĚTOVÝ a MEDOVICOVÝ.

Rozlišujeme dva základní druhy medů a to květový med a medovicový med. Pokud má včelař nějaké lesní stanoviště, tak většinou vytáčí med ne úplně medovicový, ale tmavší, nežli je klasický květový z luk, polí a zahrad. Proto se ještě můžeme setkat s názvem lesní med, přestože se jedná o med květový a zároveň částečně medovicový. Většinou bývá směsí medovice a stromů smíšeného lesa, lesních maliníků, ostružiníku.

Květový a medovicový med od sebe rozlišíme měřením elektrické vodivosti. Jestliže vychází nad 80 mS/m, jedná se o medovicový med.

Musíme si uvědomit, že každý med je v podstatě jiný a originální, záleží na včelách a přírodě, co který rok jak a kdy kvete, jak pestrý mají včely výběr a z čeho prostě med utvoří. Obzvlášť co se týká druhových medů, ne každý rok se vydaří určitý druh vytočit nebo včelám posbírat, v případě medovice. 

Květové medy mohou být i druhové, to znamená, že v medu výrazně převažuje nektar jedné určité rostliny. Chce-li včelař zajistit, aby jeho med pocházel z velké části z jednoho druhu nektaru, vloží včelám do medníku těsně po začátku květu určité rostliny prázdné souše a po jejich naplnění či s končící dobou květu dané rostliny je včelám odebere a vytočí. Ovšem ještě musí najít a nakočovat se včelstvy na místo, kde je určitá rostlina na velké ploše. Např. levandulová pole, sady ovocných stromů, pole slunečnice a podobně. Za jednodruhový med lze označit med, ve kterém je více než 50% nektaru právě z jedné rostliny.

Například med akátový, který velmi pomalu krystalizuje. Dále velmi aromatický levandulový med, pohankový, svazenkový, slunečnicový, kaštanový apod.